Potréninková rutina brankáře
V předešlém článku jsme se dozvěděli to, jak by se měl brankář připravovat na trénink. Popisoval jsem zde, jak se má rozcvičit nějen fyzicky, ale i psychicky. Některé věci popsané v článku jsou všeobecně známé, některé ne. Součástí tréninku však není jen to, co brankář dělá před samotným tréninkem na ledě, ale i to, co dělá po tréninku.
Tento článek jsem nazval Potréninková rutina, protože se skutečně jedná o zaběhlé věci, které se brankář musí naučit a vykonávat je automaticky.
Je to v podstatě pořád stejné- uplynula hodina tréninku, trenér si svolá všechny hráče do středového kruhu, v krátkosti zhodnotí trénink a pak je pustí z ledu ze slovy: "osprchujte se a běžte domů". Teď přichází na řadu pravý charakter hráče ( v našem případě brankáře). Brankář má dvě možnosti:
- Dodržet slova trenéra a jít domů, nebo
- zůstat ještě v kabině/ na chodbě/ v posilovně, kde si odmaká dalších 15- 30 minut a teprve poté může jít domů.
Já se jednoznačně přikláním k možnosti číslo dvě. Teď však přichází otázka, co po tréninku má vlastně brankář dělat. Má ještě cvičit? Má se jen protáhnout? Má dělat něco jiného? Právě na tyto otázky (a nejen ty se) se pokusím odpovědět.
Kabina
Po příchodu do šatny, by se měl brankář co nejrychleji vysvléknout z mokrých věcích a obléknout se do suchého sportovního oblečení. Idální je mít bundu i čepici. Nerad vídím, když hráči jdou po tréninku běhat na zimní stadion v mokrých věcech. Zadělávají si tak na zdravotní problémy ( po tréninku je snížená obranyschopnost organismu). Je dobré si výstroj a mokré prádlo okamžitě dávat na věšáky, aby bylo vše suché a připravené na příští trénink.
Posilovna
Po převléknutí a splnění si povinností v kabině následuje fáze v posilovně ( v tělocvičně,zaleží na možnostech brankáře), která odděluje výjímečné brankáře od těch dobrých. V hokeji se tomu říká dělat něco navíc. Jedná se o posilování, koordinace oko- ruka, vyklusání a protažení. Tahle fáze by se však měla odvíjet od předtréninkové a tréninkové fáze a samozřejmě i podle dne v týdnu (pondelí- kondiční den, pátek-předzápasový den, atd).
Co se týče posilování, tak se jedná o velice sporné téma. Sporné v tom, zda dělat posilování před tréninkem, nebo po tréninku. Většina odborníků a trenérů tvrdí, že posilování by mělo probíhat před tréninkem. Hráč má podle nich trénovat již po nějakém předchozím zatížení. Bohužel tohle tvrzení platí u hráčů, ale u brankářů se tím bohužel nikdo nezabýval. Podle mých zkušeností v přípravě brankáře je před tréninkem ideální provádět dynamické cviky v rámci rozcvičení ( v článku Příprava brankáře na trénink jsem jako ukázku uvedl video s těmito cviky), které souvisí se samotným pohybem brankáře na ledě. Po tréninku se brankář může věnovat kondičně náročnějším prvkům ( posilování horní a dolní poloviny těla méně specifickými cviky pro hokej jakou jsou kliky, dřepy atd.). Možná se mnou nebudou někteří souhlasit, ale já tvrdím, že vrcholem přípravy brankáře je trénink na ledě, tam musí být schopný ze sebe vydat maximum. Hodnotí se podle výkonů na ledě a ne v posilovně.
Procvičení koordinace ruka- oko jsem uváděl v předtréninkové přípravě. Toto procvičení se však dá provádět i po tréninku. Brankář musí být schopný stejně reagovat na každou střelu po dobu celého zápasu (zápas trvá přibližně dvě hodiny ). Zařazením koordinačních prvků po konci tréninku můžeme toto zápasové zatížení simulovat.
Závěr po tréninkové fáze by měl vždy patřit vyklusání (vyšlapání na rotopedu), které trvá přibližně 10 minut, a následnému protažení. Na vyklusání a protažení řada brankářů (mladších i starších) zapomíná, přitom je to stejně důležitě jako předchozí posilování. Jsem dokonce toho názor, že raději udělám o 5 minut kratší posilování než o 5 minut kratší protažení. Za svalové problémy si brankář většinou může sám, protože se nedostatečně věnuje svému tělu. Při protahování se zaměřujeme na zrkrácené a na ledě nejvíce zatěžované svaly:
- svaly v oblasti krku,
- zádové svaly v oblasti beder,
- svaly kyčelního kloubu.
- svaly přední, zadní a vnitřní strany stehen,
- svaly lýtka.
Při vyklusání i protahování je dobré dělat krátkou rekapitulace tréninku ve své hlavě. Představit si správně provedené věci na tréninku (úžasné zákroky správné postavení rukou,...), ale i ty, které byly provedeny špatně. Tady je dobré nahrazovat špatné věci okamžitě těmi dobrými.
Nejdůležitější je ukončit potréninkovou fázi a tím vlastně celý trénink s pozitivním pocitem dobře odmakané práce. Všechny starosti z tréninku by měli zůstat na zimní stadionu. Jít domu nespokojený je na jednu stranu dobré, protože brankář cítí, že jeho výkon nebyl ideální a motivuje ho to k další práci. Na druhou stranu přijít domů naštvaný a ventilovat to špatnou náladou, není správné. Idealní je zakončit trénink se slovy:
"Některé věci nebyly úplně dle mých představ a zaměřím se na ně v dalším tréninku. Ale dal jsem do toho 100% a s těmito věcmi (bruslení, zákroky,...) můžu být spokojen!"
Opět se jedná o článek, kde spíše vyjadřuji svůj názor na brankářovu přípravu. Co by měl konkrétně dělat za cviky budu publikovat v některých ze svých dalších článků.
Autor: Sklenář Jiří