Pohyblivost ve hře brankáře-obecná fakta

V několika následujících článcích jsem se rozhodl zaměřit na klíčovou pohybovou schopnost (aspoň dle mého názoru) hokejového brankáře, a tou je pohyblivost (= ohebnost). Doba akrobatický zákroků Dominika Haška nebo Mike Richtra pravděpodobně už skončila (i když v případě vítěze Stanley Cupu Jonathana Quicka tomu tak úplně není a za to jsem rád) a přišla doba velkých brankářů s dokonale zvládnutou poziční hrou a vybroušeným stylem butterfly (a z mnoha dalšími prvky,ale jejich vyjmenování by zabralo půlku článku).  Ač se to nezdá, tak tento brankářský styl je pro pohybový aparát daleko náročnější než styly předchozí (obrovský nápor na svaly, vazy a klouby především dolních končetin). Proto je pro mě pohyblivost nejdůležitější pohybovou schopností, které by měl každý brankář věnovat zvýšenou pozornost.

 

V první článku zabývající se pohyblivostí si uvedeme obecná fakta k této problematice. Možná se Vám to zdá zbytečné a dokola omílané, ale až po pochopení těchto základních věcí se můžeme posunout dál. Samozřejmě, že v každém klubu by měl být trenér, který těmto faktům rozumí, ale podle mě je, za svůj rozvoj a hlavně své zdraví odpovědný každý sám.

 

Obecná fakta

Pohyblivost je schopnost pohybovat svaly a klouby v plném rozsahu. Není to však obecná vlastnost. Každý kloub a sval má jiný stupeň pohyblivosti, zaleží na zatížení v daném sportu. Například brankář může mít každé zápěstí jinak ohebné podle toho, ve které ruce drží lapačku a vyrážečku. Hlavní význam ohebnosti spočívá v oblastech:

·         Dostatečný rozsah kloubní pohyblivosti.

·         Preventivní- snížení rizika zranění.

·         Kompenzační- náprava jednostranného zatížení ve sportu.

 

Úroveň pohyblivosti ovlivňuje:

·         Tvar kloubu.

·         Pružnost vazivového a kloubního aparátu

·         Aktivita reflexních systémů ve svalech a šlachách (viz. další článek).

·         Síla svalů kolem daného kloubu.

·         Další aspekty- denní doba, pohlaví cvičence, rozcvičení atd.

 

Podle způsobu protahování svalu se cvičení pohyblivosti a strečinku dělí do několika kategorií:

·         Statická pohyblivost

o   Jde pouze o rozsah pohybu bez ohledu na rychlost (např. rozštěp, placka,…).

·         Dynamická pohyblivost

o   Při dynamické strečinku je pohybová energie trupu nebo končetin využita ke zvýšení rozsahu pohybu (při pohybu hmitáme a tím se dostáváme dál).

·         Funkční pohyblivost

o   Schopnost využít rozsah kloubní pohyblivosti při provádění tělesné činnosti. Největší význam pro sportovní činnost (klíčová pro brankáře).

·         Aktivní pohyblivost

o   Rozsah pohybu při volním použití svalů bez vnější pomocí (jak vysoko zvednu propnutou končetinu bez pomoci).

 

Metody rozvoje pohyblivosti dělíme dle dvou kritérií:

·         Aktivita pohybu

o   Aktivní pohyb

o   Pasivní pohyb

·         Dynamika provedení

o   Dynamické provedení- švihové provedení cviků

o   Statické provedení- setrvání v dosažené poloze

 

Kombinací těchto kritérií získáváme 4 základní metody rozvoje pohyblivosti:

1.       Aktivní dynamická cvičení

a.      Využití pohybové energie části těla v podobě švihů nebo hmitů.

b.      Důležité je cvičit, jinak dojde k aktivaci napínacího reflexu a možnému zranění.

c.      Nezbytný je velký počet opakování (15-30).

2.       Pasivní dynamické cvičení

a.       Podobné jako aktivní dynamické cvičení, ale natažení svalu je dosaženo vnější silou

3.       Aktivní strečink

a.       Delší výdrž v krajní poloze, do které se dostáváme bez dopomoci

4.       Pasivní strečink

a.      Dosažení krajní polohy a setrvaní v ní pomocí vnější síly (s partnerem)

b.      Důležitá je dokonalá spolupráce s partnerem.

5.       Metody vycházející ze statického strečinku

a.      Protažení svalů se současným zatnutím antagonistů

b.      Protažení svalů po izometrické kontrakci antagonistů

c.      Postizometrická relaxace (PIR) a postizometrické protažení (PIP)

 

V současné době se ustupuje od dynamických cvičení a větší důraz je kladen na statický strečink. 

Ke strečinkovým metodám si toho řekneme více v článku zaměřeného právě na strečink.

 

V dalším článku se zameříme přímo na strečink. Řekneme si něco o správných zásadách strečinku, základních i pokročilých metodách atd.

 

 

Autor: Sklenář Jiří