Práce holí- základní technika

 V následujících dvou článcích se zaměříme více na správnou práci s holí. Jedná se o prvek hry, na který jsou v posledních letech kladeny stále větší nároky. V současném pojetí hry je brankář vnímán nejen jako zastavovač puků, ale i jako šestý hráč v poli, který dokáže přesně rozehrát a tím založit rychlý útok/ protiútok.

V první článku se více podíváme na správnou techniku rozehrávání kotoučů (držení hole, postoj,…). Ve druhém se zaměříme na taktickou stránku rozehrání kotouče (správné najetí hráčů, komunikace s hráči).

Pro názornou ukázku jsem na konec článku vložil video, kde jsou ukázaný níže uvedené body, na které se při tréninku správné techniky musíme zaměřit. Jedná se o sestříhané video s Martym Turcem, který patřil ve hře holí k nejlepší v celé NHL.

Správné postavení

Musíme vycházet z faktu, že každý brankář je jiný, tzn. má jiné pohybové automatismy při práci s holí (zejména starší brankáři). Přesto se budu snažit popsat postavení, které je dle mého názorů ideální při rozehrání kotouče.

Brankář by měl vycházet ze stabilního postavení, kdy má svou váhu rovnoměrně rozloženou na obou nohou, které jsou pokrčené. Hlava je ve vzpřímeném postavení a oči sledují hru v poli. Kotouč by měl být neustále proti ose těla, tak má brankář nejvíce možností rozehrání kotouče

Správné držení hole

Ideální držení hole je následující:

·         Vyrážečková ruka drží hůl až na jejím konci (stejně jako hráčů).

·         Lapačková ruka drží hůl z její horní strany (přibližně v polovině držadla hole), kdy dlaň tlačí do držadla hole a palec ruky směřuje k vyrážečkové ruce.

Proč je toto držení lepší než klasické držení, které je podobné jako u hráčů (viz. starší brankáři- Brodeur, atd.)? Odpovědí je hned několik. Při horním držení má brankář mnohem lepší ovládání hole a může lépe reagovat na změnu situace (odskočení kotouče atd.). Rozehrání kotouče je rychlejší,  přesnější a „čistější“ (puk se zbytečně nevrtí). Navíc zde brankář využívá i pružení hole, takže o to je přihrávka/ vyhození kotouče tvrdší. Brankáři, kteří jsou hodně aktivní v práci holí, kladou důraz i na správnou volbu lapačky, která musí komfortně svírat držadlo hole (většina výrobců nabízí různé možnosti zavírání). Pravdou je, že několik brankářů stále využívá spodní držení. V české extralize je to například Robert Kristan, který však využívá kompozitové hole s poměrně velkou flexí ve spodní části pádla.

Martin Brodeur: Spodní držení

Carey Price: Horní držení

Správné vystřelení kotouče

I zde musíme vycházet z daných predispozic brankáře- síla zápěstí, síla středu těla atd. Důležitý je i materiál, ze kterého je hůl vyrobena. Ale teď k dané technice. Klíčovým prvkem je správné postavení nohou. Brankář by měl při vystřelení kotouč dostávat váhu na nohu, která je na opačné straně než jeho čepel hole (tzv. přední nohu). V podstatě je to stejné postavení jako při švihovém zakončení hráče. Tímto postavením využijeme nejlépe sílu brankáře a flexi jeho hole. Stejné provedení platí i při backhandové rozehrávce. Bohužel řada brankářů odehrává kotouč z opačné nohy než jsem před chvíli uvedl. Tím se dostává do nestabilní pozice= záklonu. Odehrání kotouče trvá delší dobu. Navíc si ubírá možnosti, kam může kotouč odehrát (zavírá si jednu stranu)

Závěr

V tréninku brankářů je důležité od začátku dbát na správné pohybové stereotypy. Při zdokonalování práce holí je velmi důležitá spolupráce s hlavním trenérem, protože se jedná o část brankářovy hry, kterou může přímo ovlivňovat, a to:

·         Volbou cvičení,

·         kladením důrazu na brankářovu aktivní roli ve hře týmu.

Výhodou při tréninku práce s holí je fakt, že brankáře to prostě baví. Pokud správně využijeme toto nadšení, můžeme brankáře posunout opět o stupeň výš.

 

Autor: Sklenář Jiří