Trendy v současném chytání
Způsob chytání dnešních brankářů se neustále vyvíjí. Jak řekl v podcastu Bomby k tyči bývalý brankář a dnes trenér brankářů HC Mora Olomouc Martin Falter: „ to co bylo před 3 lety, jakoby dnes už neplatilo“. Samozřejmě to nemůžeme brát tak doslova, ale určitá pravda na tom je.
Nejnovější trendy (nejen v chytání ale i v systematice hry) můžeme sledovat především na mezinárodní úrovni. Nejzářivějším příkladem je MS do 20, kde jdou tyto trendy nejvíce vidět. Brankáři obou finalistů jsou toho jednoznačným důkazem. Spencer Knight i Devon Levi to potvrzovali v každém zápase (Spencer Knight i v závěru základní části a v play off NHL). Ty to trendy jsou:
- Trpělivost na nohách
- Aktivní hra = zmenšování střeleckého úhlu
- Minimalizace času ve VH/ RVH
Trpělivost na nohách
Tento trend je úzce spjatý s aktivní hrou. Pokud se díváte na dnešní brankáře, tak mají jednoznačnou snahu strávit co možná nejvíce času v základním postoji (= na nohách). Proč? Protože pouze postavení na nožích (v základním postoji) zaručuje největší šanci správně a včas reagovat na jakoukoliv situaci.
Aktivní hra = zmenšování střeleckého úhlu
Díky tomu, že dnešní brankáři se snaží trávit daleko více času v základním postoji, si mohou dovolit i daleko aktivněji (ve většině případu i agresivněji) zmenšovat střelecký úhel. Tady je důležité podotknout, že aktivní hra neznamená rozlítaností někde metr před brankoviště. Aktivní hra znamená účelné zmenšování střeleckého úhlu na základě:
- postavení kotouče vůči brankáři a brance,
- vzdálenosti kotouče vůči brankáři a brance.
Brankář by měl za každé situace vnímat:
- kde se nachází kotouč,
- jak velká je branka z pohledu kotouče a
- kolik svým postavením zabírá kotouči místa.
Velice trefně to popisuje trenér brankářů Buffala Sabres a St. Louis Blues Jima Corsiho, který brankářům říká: „ Mysli jako hráč, ale hraj jako brankář“!
Minimalizace času ve VH/ RVH
Ať už se podíváme na hru výše zmiňovaných brankářů nebo brankářů NHL Careyho Price, Juuse Sarose nebo i Sergeie Bobrovskeho, tak tam vidíme jednoznačnou snahu trávit co možná nejméně času v pozici VH a RVH. Důvody jsou:
- především pozice RVH je po fyzické stránce pro tělo hodně stresová (trpí hlavně kotník, koleno a kyčel).
- Reakce z těchto pozic je horší než z pozice na nohou.
- Postavení na nohou dává brankáři daleko více možností, jak na danou situaci reagovat.
Každý brankář je samozřejmě jiný. Výše popsané trendy chytání jsou však v posledních letech jasně patrné. Doba, kdy brankáři stačilo mít vysokou postavu, chytat v půlce brankoviště a na každou střelu reagovat„drop and blocking“ je (naštěstí) pryč.
Autor: Jiří Sklenář